.png){kind=logo}
Okolo očkování v současné době koluje spoustu informací a ještě více dezinformací, a tak jsme se rozhodli si na to malinko posvítit. Pojďme se podívat, jak to je vlastně s těmi vakcínami, jak jsme na tom aktuálně s proočkovaností populace i jak se nám zatím zpozdil očkovací plán.
Před nějakým časem jsme vám přehledně představili časovou osu očkování. Už teď je bohužel jasné, že proočkování podstatné části populace bude trvat „o něco“ déle, než se původně předpokládalo. Ať už je na vině registrační systém, zpoždění dodávek vakcín, nebo je zakopaný pes ještě někde jinde, už teď se několik slibovaných termínů muselo posunout.
Očkovat se v České republice začalo 27. 12. a od té doby bylo podle dat ministerstva zdravotnictví vykázáno přes 310 000 očkovacích dávek. Od poloviny ledna se začala aplikovat i druhá dávka a očkování již bylo kompletně ukončeno u více než 65 000 lidí.
Z důvodu nedostatku vakcín momentálně některá očkovací centra dočasně posunují termíny pro nová očkování a očkují pouze druhé dávky. Nicméně co se týče časové osy, podle oficiálních zdrojů se zatím stále předpokládá, že fáze 1A by měla být proočkována do konce února a fáze 1B do konce května. Stejně tak začátek dobrovolného očkování osob z nerizikových skupin je stále předpokládán na přelom května a června.
Jaké vakcíny jsou k dispozici?
V ČR v tuto chvíli očkujeme vakcínami Pfizer a Moderna, od příštího týdne by měla být dostupná i čerstvě schválená AstraZeneca.
Comirnaty společností Pfizer a BioNTech – mRNA vakcína
Tato vakcína k nám dorazila jako první a právě s ní proběhly nesmělé očkovací pokusy na konci roku. Podle klinických studií by měla mít 95% účinnost již sedm dní po podání druhé dávky, což je skvělé číslo. Vakcína je schválená pro použití u osob starších 16 let a nebyla prokázána její nižší účinnost u některých věkových skupin.
Moderna – mRNA vakcína
Je otestována pro použití u osob starších 18 let. V současné době sice probíhají testy i na použití u mladších ročníků, nicméně na ty si ještě nějakou dobu počkáme. Účinnost v klinických studiích byla 94,1 % 14 dní od podání druhé očkovací dávky.
AstraZeneca – vektorová vakcína
Od pátku 29. 1. je pro EU schválena i třetí vakcína. Kolem té se od začátku vedou divoké debaty ohledně její účinnosti. Z testování vyplývá, že by měla mít účinnost 60 %, což není špatné číslo (například ve srovnání s vakcínami proti chřipce). Ale při pohledu na dvě výše popsané mRNA vakcíny se to najednou zdá málo. Navíc existuje podezření, že u osob starších 65 let bude tato účinnost ještě nižší. Odborníci její použití doporučují pouze pro osoby ve věku 18–64 let a starší pacienty očkovat účinnějšími vakcínami. Ministr Blatný ale zatím plánuje i touto vakcínou očkovat všechny věkové kategorie bez rozdílu.
Hoaxy o očkování a nežádoucí účinky
Na internetu jste se v posledních týdnech mohli dočíst mnoho zajímavého, zejména co se týče vedlejších účinků vakcín. Ve většině případů se naštěstí jedná o nesmysly. Ve zkratce můžeme říct, že vakcína nemění lidskou DNA, očkování vás nenakazí onemocněním covid-19 a nebude vám při něm aplikován žádný čip, vakcína nezpůsobuje neplodnost ani rakovinu a země není placatá.
Nicméně samozřejmě existují i možné nežádoucí účinky, se kterými se po očkování skutečně můžete setkat. Nejčastěji se jedná o poměrně běžné poočkovací nepříjemnosti, jakými jsou bolest nebo vyrážka v místě vpichu, únava, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů, ojediněle i zimnice a horečka. Příznaky obvykle odezní do dvou dnů.
Většina z nás má ještě čas. Jak už jsme vysvětlili v předchozím článku o očkování, zdraví lidé mladší 65 let, kteří nepracují ve zdravotnictví a dalších vybraných oblastech, přijdou na řadu nejdřív na přelomu května a června. Do té doby pro vás máme tři jednoduché rady (někdo bude mít možná pocit déjà vu). Noste roušky, myjte a dezinfikujte si často ruce, dodržujte rozestupy.